Starosta Vlček: Mám zkušenosti i energii udělat z Vysočiny moderní kraj 21. století

Ve svých 24 letech se po zkušenostech s prací regionalisty na radnici v Pacově a následně projektového manažera v privátních pražských agenturách stal starostou

Pacova na Pelhřimovsku, tehdy nejmladším v republice. Teď si osmatřicetiletý Lukáš Vlček věří na křeslo hejtmana.

Starostou města Pacova jste už 14 let a v posledních volbách jste získal bezmála 65 % hlasů. Čím si to vysvětlujete?

Věřím, že dobrou prací a žádnými skandály.


Když jste jako starosta ve 24 letech začínal, byl jste nejmladším v republice. Změnily se od té doby vaše představy o tom, jak se řídí město?

Zásadně. Každý den se člověk něco naučí, což je na té práci moc pěkné. Chcete‑li

se vzdělávat a pracovat, dává vám k tomu příležitost. Je jedno, jestli řídíte menší obec, město, nebo okresní město, všude se musíte alespoň do určité míry naučit rozumět vodohospodářství, školství, financím, projektovému managementu, obchodování se dřevem a tak dále. Dá vám to ohromný rozhled do další práce.


Proměnil se Pacov od vašeho nástupu do křesla starosty?

Myslím, že se proměnil zásadně. Je to vidět na těch všech projektech, co máme za sebou, ať už jsou v oblasti školství, vodohospodářství, sportovní a kulturní infrastruktury, bydlení, ale řekl bych, že i po stránce managementu města jako takového. Město vlastní a provozuje deset organizací a zaměstnáváme víc než 300 lidí. Jsme tak největším zaměstnavatelem na Pacovsku.


Dokázal byste vybrat váš nejoblíbenější projekt?

K mým nejoblíbenějším projektům ve městě patří rekonstrukce mateřské školky Za Branou, protože k ní mám osobní vztah. Sám jsem jejím absolventem a aktuálně do ní chodí můj syn. Za tou školkou je od vyprojektování přes shánění peněz, samotnou stavbu a otevření celých deset let práce.


Navštěvuje ji 120 dětí a když se pro ně musely najít po dobu stavby vhodné prostory, potvrdilo se nám, že pokud máte strategii, umíte o věcech přemýšlet s dlouhodobým kontextem a dávat je do souvislostí, tak ty věci můžou fungovat.


V té době jsme totiž v Pacově měli dvě základní školy a tři školní areály. Procesy jsme nastavili jinak, základní školy sloučili do jednoho subjektu, areály jsme zmodernizovali

a tím jsme si mohli dovolit stáhnout školy ze tří do dvou objektů. Právě třetí budovu jsme mohli využít pro školku, takže děti měly po dobu výstavby adekvátní prostory ve městě,

které jsme potom mohli využít pro aktivity mateřského a rodinného centra.

Stal jste se nejlepším starostou Kraje Vysočina za minulé volební období. Co pro vás takový titul znamená?

Soutěž každé čtyři roky vyhlašuje Svaz měst a obcí a titulu si vážím i z důvodu, že většina lidí, kteří nominované hodnotí, jsou odborníci z řad akademiků, pracovníků ministerstva

vnitra nebo odborných časopisů, jako je Moderní obec a Veřejná správa. O to víc si titulu člověk váží, protože to nejsou jen vaši kolegové, kteří by ho udělovali podle obliby, ale

objektivně se hodnotí široké spektrum práce.


Nestaráte se jen o rozvoj Pacova, ale také celého okolního mikroregionu.

Dovolím si říct, že v rámci spolupráce obcí a fungování mikroregionu

jsme česká špička. Za těch posledních desetlet, co aktivně fungujeme, jsme zvaní na odborné konference, zajímá se o nás odborný tisk, jezdí za námi exkurze.


Strategie rozvoje, a to platí i pro kraj, by měla být vyvážená. Snažíme se rozvíjet region rovnoměrně, protože nevěřím na strategii toho, že vše vsadíte na jednu kartu. Je lepší věci rozvíjet pomalejší cestou, ale budovat jednotlivé oblasti, které jsou spolu často velmi propojené, což si mnoho lidí možná ani neuvědomuje. U práce starosty, a u hejtmana nebo členů krajské rady o to víc, je potřeba přemýšlet s ohromným nadhledem

a o tom, jak spolu věci souvisí. Když to někdo neumí, neměl by tu práci dělat, protože mu spousta příležitostí uteče.


Jak takový mikroregion funguje?

Máme tým lidi věnující se různým oblastem, patří mezi ně dopravní infrastruktura a obslužnost, regionální školství nebo vodohospodářství. Svazek zároveň hraje důležitou roli tím, že svým obcím poskytuje nemalý servis v oblasti dotačních programů, systému veřejných zakázek nebo základní právní poradenství. Také společně kupujeme komodity, jako jsou energie, nádoby na odpad a tak dále, takže jsme si za těch posledních více jak deset let vybudovali tým profesionálů. Mohli jsme se tak odstřihnout od různých externích agentur a dělat si věci sami.


V čem je to výhodné?

Má to dva vlivy. Zaprvé ekonomický, protože náklady na provoz servisu pro obce, které by to musely poptat jinde, jsou mnohonásobně levnější. Obce se v dnešní době bez dotací neobejdou a potřebují servis. Nejen, že zpracujete žádost a děláte administrativu, ale také hlídáte udržitelnost, kryjete jim záda a upozorňujete, ať si na některé věci dají pozor.


Tím, že se dokážeme domluvit a celé území společně poptává třeba elektrickou energii, je jednotková sazba stejná i pro tu nejmenší obec, která by na to v životě nedosáhla. Takhle dokážete ušetřit ohromné peníze ve veřejných financích. Bavíme se o miliónových úsporách.


Zadruhé to má i kvalitativní aspekt. Jsem přesvědčený o tom, že když tu práci dělají lidi z regionu, má to pozitivní vliv z hlediska zaměstnanosti i kvality odvedené práce. Není to ta „pražská agentura“, co přijede, zpracuje, odjede a už ji nezajímá, co se děje dál. Když to místní dělají jako svůj denní chléb, odvádí pro svůj region stoprocentně kvalitní práci.


V letošních volbách jste lídrem kandidátky Starostů pro Vysočinu do krajských voleb a věříte si na křeslo hejtmana. Co vás přimělo ke kandidatuře?

Řekl bych, že za těch 14 let v čele Pacova mám hodně zkušeností, solidní základ z pohledu vzdělání a že té práci rozumím. Mám energii a cílevědomost pro kraj pracovat a posunout ho do pozice moderního kraje pro 21. století.


Myslím, že právě jednou z věcí, na které se nutně musí pracovat, je modernizace kraje, ať jsou to datové sítě, problematika digitalizace a mobility lidí za prací a vzděláním, reforma vzdělávací soustavy a stojíme také před ohromnou reformou zdravotnictví.


Takže mám motivaci pro nějakou další práci. Přece jen si dnes můžu dovolit říct, že tomu opravdu rozumím, ale zároveň se nechci chvástat, abych řekl, že dokážu dělat cokoliv. Rozumím tomu, jak fungují samosprávy, včetně kraje, z pohledu projektů i procesů a dokážu tím rozvoj kraje po odborné stránce naplnit.


Kdo se na kandidátce po vašem boku objeví?

Kandidátka je od začátku do konce zaplněna významnými osobnostmi našeho kraje, kteří za sebou mají obrovský kus práce a jsou svými sousedy prověření ve volbách. Z pohledu největších měst je to primátorka Jihlavy, starostové Třebíče a Žďáru, kolegové z Telče, Náměště, Polné, ale zastoupeny máme i ty nejmenší obce. Zmíním třeba starostu ze Sobíňova, který pro svou obec loni vybojoval ocenění Vesnice roku. Podpoří nás také oblíbená paní senátorka Žáková. Věřím, že se nám podařilo poskládat nejsilnější sestavu pro krajské volby.


Když mluvíte o nejsilnější sestavě, na kolik mandátů si věříte?

Bavíme se o deseti až dvanácti mandátech.


Mluvil jste o potřebě modernizace kraje a nové energii. Je přece jen něco, za co byste současného hejtmana mohl pochválit?

Určitě za jeho pracovitost. A vůbec nechci být v pozici, že bych Jiřího Běhounka chtěl za všechno kritizovat. On odvedl velký kus práce, je to pracovitý člověk s nasazením a řekněme osobním propojením s krajem.


Ale kdybych měl být lehce kritický, tak si myslím, že si toho na sebe v poslední době nabral až moc – poslanec, dlouholetý předseda správní rady VZP, aktivní lékař, hejtman, předseda Asociace krajů a mohl bych pokračovat. Regionálně koluje takový vtip, že má víc funkcí než japonská kalkulačka. A do této pozice bych se já nikdy nechtěl dostat.


Myslím si, že kraj potřebuje novou energii, nápady a jak jsem už říkal, hlavně posun v modernizaci pro 21. století.


Mimo politiku jste také aktivním sportovcem. Kromě atletiky působíte i v hokejovém klubu v Pelhřimově.

Jsem hlavním pořadatelem domácích zápasů a v rámci svých možností se snažím tomu klubu pomoci. Dokázali jsme diváky znovu přitáhnout na stadion a krajskou ligu se nám podařilo vyhrát s velkým náskokem. Má to smysl a úroveň nejen po stránce zábavy, ale i výkonnosti.


Je ještě něco, čím trávíte volný čas?

Můj soukromý a pracovní život se hodně prolíná. Nikdy mě nebavilo trávit volný čas třeba prací na zahradě, to radši se synem strávíme odpoledne na stadionu. I to je důvod, proč bydlíme v bytě, protože svůj volný čas dávám do veřejného života.


Když mám čas, rád čtu, ale musím říct, že mě baví odborná literatura – knihy i časopisy z naší branže, jako je Ekonom nebo Moderní obec. Když něco čtu, tak proto, abych se dovzdělal. Rád čtu knihy o ekonomii od Tomáše Sedláčka, ale i literaturu klasiků z oblasti sociálních věd, třeba Maxe Webera.


Beletrii nečtu, to si radši pustím film nebo seriál. Mám rád Marvelovky, Iron Mana, Strážce galaxie, Avengers, Pána prstenů... A nebo britské komedie.


Vypadá to, že jste zvyklý hodně pracovat.

Od mala jsem hodně pracoval v rámci rodinného hospodářství, s bratrem jsme museli sekat kosou, otáčet seno, štípat dříví, pracovat v lese, vyvážet hnůj od králíků. Když šli kamarádi k vodě, já musel obracet seno nebo sekat louku. Jsme od mala zvyklí hodně pracovat a bereme to jako přirozenou věc našeho života. A svou energii jsem teď připravený věnovat rozvoji Kraje Vysočina.


Sledujte Lukáše Vlčka na Facebooku a na Instagramu


© Starostové pro Vysočinu

zadavatel a zpracovatel: STAN