Pavel Hájek: V malé obci si se všemi vidíte do talíře

Pavel Hájek je starostou obce Těchobuz už od roku 2004. V letošních krajských volbách zastupuje malé obce z Pelhřimovska na předních příčkách kandidátky Starostů pro Vysočinu.

Jaké to vlastně je řídit malou obec o osmdesáti obyvatelích? Asi se všichni mezi sebou znáte.

Samozřejmě, se všemi se osobně znáte a se všemi si vidíte tak říkajíc do talíře. Díky klientům místního ústavu sociální péče jsme měli do roku dvojnásobný počet obyvatel, ti se ale po transformaci ústavu odstěhovali. Na to, že skončilo toto téměř půl století trvající bezproblémové soužití, si ještě pořád zvykáme. K trvale bydlícím pak musíte připočítat zhruba stejný počet rekreantů, kteří větší nebo menší část roku v Těchobuzi pobývají.


Na tak malou obec máte velké množství kulturních památek, o které se vzorně staráte. Kam byste nás pozval?

Máme devět památkově chráněných budov a osm z nich je v majetku obce. Za posledních patnáct let se nám většinu z nich podařilo zrekonstruovat, zabránit tak jejich zkáze a najít nové využití.


Z památek můžu zmínit špýchar u silnice od Pacova, který podle stanov dochovaných ve spisech Bernarda Bolzana fungoval jako obilní družstevní záložna. O kousek dál je pak polygonální roubená stodola z 18. století, v jejíž záchranu ještě před deseti lety nikdo nedoufal.


V hospodářské budově zámeckého areálu, kde byl do roku 2006 vepřín, provozujeme od roku 2007 Galerii Bernarda Bolzana, v další části jsme vybudovali kulturně-sportovní sál. Na pobyt Bernarda Bolzana odkazuje kaple sv. Jana Nepomuckého a také budova školy z roku 1825, nyní sídlo informačního centra, knihovny a obecního úřadu.


Teď nás čeká ještě renovace interiéru kostela sv. Marka, který jsme do majetku obce převzali před třemi lety. Devátou památkou je pak nyní prázdný a chátrající zámek, který je v majetku Kraje Vysočina. A desátou zákonem chráněnou památkou je na zámek navazující čtyřhektarový park.


Právě zámek s přilehlým parkem se teď snažíte od kraje získat. Dokonce v obci vznikla petice.

Už při přípravě transformace ústavu bylo s tehdejším vedením kraje domluveno, že po dokončení zámecký areál na obec bezplatně převede. Před sedmi lety jsme o převod oficiálně požádali a rada kraje v roce 2017 bezplatný převod zámeckého parku na obec doporučila. Doposud to ale nedostali zastupitelé kraje ke schválení. Zámek se kraj mezitím snažil několikrát neúspěšně prodat.


Vznik petice pak odstartovala informace z letošního června, že kraj uvažuje o tom, že zámek prodá i s parkem, ve kterém pořádáme desítky let tradiční kulturní akce a hlavně je to místo procházek a rekreace místních obyvatel i návštěvníků. Park je a vždy byl volně přístupný veřejnosti.


Náš zámek je místem, kde Bernard Bolzano, jeden z největších evropských myslitelů, jehož matematické principy a filozofické názory se dodnes vyučují, napsal většinu svých děl, když zde dvacet let pobýval ve vyhnanství. A památka takového významu, i kvůli úctě k historii a našim předkům, by měla zůstat ve veřejném vlastnictví, ať už ji bude vlastnit obec, kraj či stát.


Jaké máte plány se zámeckým areálem, pokud ho od kraje získáte?

Naším záměrem je v jedné části zámku vybudovat důstojný památník Bernarda Bolzana, v jeho druhé části pak pečovatelské byty pro seniory. V zámeckém parku chceme pokračovat v archeologickém průzkumu lokality bývalých skláren rodu Kavalierů a především provádět řádnou údržbu zeleně. Nyní nákladem obce udržujeme především cesty a pěšiny a nejvíce navštěvované lokality, zbytek parku se bohužel neudržuje.


Vy o ochraně životního prostředí jen nemluvíte, ale opravdu to děláte.

Už teď se staráme o několik hektarů veřejné zeleně a 150 hektarů lesa. I u nás se začíná projevovat kůrovcová kalamita. Nesedíme s rukama v klíně. Kromě běžných lesnických metod jsme v rámci mikroregionu nakoupili tři stovky feromových lapačů a už druhým rokem zajišťujeme jejich instalaci a údržbu. Nachytali a zlikvidovali jsme tak několik milionů lýkožroutů smrkových. Asi naše lesy úplně neochráníme, ale alespoň jsme příchod kalamity o několik let oddálili. Zatím u nás ještě převažují zelené lesy.


V současné době považuji za velice důležité udělat maximum pro zadržení vody v krajině. Naše obec se nachází těsně pod rozvodím, takže máme jen tu vodu, která u nás naprší. Na území obce je deset rybníků, z toho tři rybníky jsme vybudovali v posledních třech letech. A máme připravenou výstavbu nebo obnovu dalších sedmi rybníků. Bohužel ani přes sliby ministrů, jak podporují zadržování vody v krajině, se nám na jejich realizace nedaří sehnat dostatek peněz. Přitom vybudování několika malých rybníčků v každé obci je cesta, jak zadržet co nejvíce vody v krajině.


Letos jste hlasem Pelhřimovska a malých obcí na předních příčkách kandidátky Starostů pro Vysočinu. S čím jdete vy osobně do krajských voleb?

Je potřeba především zlepšit komunikaci kraje s venkovskými obcemi. Pokud do nich počítáme obce do tisíce obyvatel, je jich na Vysočině devadesát procent. To, aby byl kraj obcím partnerem, a naopak, aby obce respektoval jako své nejbližší a rovnocenné partnery. Já ve funkci starosty pamatuji všechna vedení Kraje Vysočina a blízké partnerství s obcemi se rok od roku vytrácí. Věřím, že se nám to podaří zvrátit.


© Starostové pro Vysočinu

zadavatel a zpracovatel: STAN