Roman Fabeš: Smekám před pořadateli kulturních akcí

Roman Fabeš stojí v čele Telče už páté volební období a o jeho oblibě mezi místními svědčí neutuchající podpora ve volbách.

Pane starosto, v posledních komunálních volbách jste opět vyhrál s nejvyšším počtem preferenčních hlasů. Čím si to vysvětlujete?

Pevně doufám, že je to tím, že je za mnou, potažmo za všemi zastupiteli a kolegy z úřadu, za těch 18 let vidět ve městě kus práce. Snad i stylem mé práce, kdy se snažím s lidmi komunikovat, dávat je dohromady a hledat společná řešení. Ve sportu jsem byl vždy týmovým hráčem a potvrdilo se mi, že je to potřeba i v práci starosty. Na druhé straně ale v roli pomyslného „kapitána týmu“ musím občas bouchnout do stolu a rozhodnout. Naštěstí v Telči to nebylo a není o velké politice, takže se nakonec na většině témat shodneme.

Za tu dobu jste v rámci Telče i mikroregionu vybudoval nespočet projektů. Mohl byste jmenovat klíčové z nich? A co se do budoucna v Telči chystá?

Zase budeme u týmové práce. Postupně se mi podařilo přivést na úřad a do kanceláře Mikroregionu Telčsko šikovné lidi a díky tomu jsme schopni připravovat projekty, podávat žádosti o dotace a být v nich velmi úspěšní. Dlouhodobě se, co do výše získaných dotací na obyvatele, pohybujeme mezi nejlepšími.


Každoročně v zastupitelstvu aktualizujeme a schvalujeme Fond projektů, kde je řada záměrů, které je potřeba ve městě udělat. Pracovně tomu říkám „násypka“, do které nahoře přichází záměry a dole vypadávají projekty pro realizaci. Z nich valná většina je podpořena z různých dotačních titulů. Takto jsme třeba zmodernizovali všechny školy, zrekonstruovali řadu ulic nebo postavili zázemí pro naše hasiče.


Ale spolupracujeme i se soukromými subjekty, třeba při výstavbě zimního stadionu, revitalizaci Panského dvora nebo při vybudování nového SeneCura SeniorCentra. Kancelář Mikroregionu pak pomohla řadě obcí s jejich menšími projekty v oblasti odpadového hospodářství, obnovy památek nebo třeba cyklostezek. Teď aktuálně máme rozpracováno několik projektů s tématem Geoparku Vysočina.

Jak současná koronavirová krize ovlivnila život v jednom z nejkrásnějších českých měst?

Žijeme nyní v opravdu zvláštní době. Jak jsem před nedávnem říkal do televize, na jaře se život ve městě v podstatě zastavil. Nebyl smutnější pohled, než prázdné telčské náměstí. Na druhé straně se ale ukázalo, jak Telčané drží pohromadě. Ta úžasná vlna vzájemné solidarity v době, kdy zcela chybělo zabezpečení od státu, pomohla udržet pro lidi alespoň ty základní služby. Za to chci znovu poděkovat. Opatření dopadla samozřejmě na všechny, ale asi nejvíc na ty, které živí cestovní ruch. Proto znovu smekám před pořadateli Prázdnin v Telči a dalších akcí, které po uvolnění opatření dovedly zpět turisty. Přes léto byla Telč znovu plná a hlavně domácí návštěvníci také utráceli. A i my jako město jsme se v rámci možností snažili pomoci. Bilancovat budeme až na konci roku a upřímně, když čtu nynější aktuální opatření, mám strach, aby se jaro neopakovalo.

Letos v krajských volbách kandidujete za Starosty pro Vysočinu. Proč právě za ně?

To, co jsem napsal o Telči a našem mikroregionu, platí i pro řadu dalších měst a obcí v našem kraji. A tak je celkem logické, že se se vzájemně potkáváme, konzultujeme řadu věcí, vzájemně si radíme a pomáháme. Většina nás, starostů větších měst, předsedá i svým mikroregionům a tam jsme v každodenním kontaktu s kolegy z malých obcí. S Lukášem Vlčkem máme podobný systém řízení dotačních projektů, s Pavlem Pacalem a Martinem Mrkosem řešíme v rámci měst UNESCO naše památky, s Evou Požárovou a Miloněm Slabým jsme v rámci Regionu Renesance lídry přeshraniční spolupráce s Dolním Rakouskem. No a s paní primátorkou se nám snad definitivně podařilo uzavřít letitý nesmyslný vodárenský spor. Takto bych mohl pokračovat dále. Ale už z tohoto výčtu je snad jasné, proč a jak vznikla naše společná kandidátka. Krátce řečeno, víme, co naši lidé potřebují.

Kdybyste se dostal do krajské rady, čemu byste se chtěl věnovat?

Mou „předstarostovskou“ profesí je kantořina a řadu let jsem členem školského výboru kraje. Takže bych rád přispěl k dalšímu zkvalitňování středoškolského vzdělání v kraji. Kraj dlouhodobě podporuje učňovské a odborné školství a jeho propojení s praxí ve firmách. To je určitě dobře. Ale nesmí se zapomínat ani na všeobecné vzdělání. Pro gymnazisty by třeba mohla být zajímavá možnost „druhé maturity“ v odborném oboru. Jako klíčové pak vidím zachování středních škol i v menších městech na venkově. A dalším tématem je užší spolupráce se základními školami. Na druhé straně spektra pak jsou stále aktivnější senioři. Rozšíření nabídky akademií třetího věku by si určitě také zasloužilo podporu kraje.

Co nám na Jihlavsku chybí? Jaké projekty byste ze své pozice prosadil?

Jsme okresem krajského města, několika malých měst a řady malých obcí. Jihlava vždy byla přirozeným centrem okresu, i když v minulosti se tak bohužel mnohdy nechovala. Jsem rád, že stávající vedení si to uvědomilo a snaží se o nápravu. Třeba pro podporu nové jihlavské multifunkční arény to považuji za klíčové. Pro obyvatele malých obcí je klíčové dopravní napojení na větší sídla. Takže jednoznačně investice do silnic. A pak dotažení Veřejné dopravy Vysočiny do stavu, který bude vyhovovat i obyvatelům menších obcí. Je toho samozřejmě podstatně víc, ale vzhledem k omezenému prostoru odkážu na náš volební program na www.provysocinu2020.cz/program.


© Starostové pro Vysočinu

zadavatel a zpracovatel: STAN