Martin Mrkos: Žďársko může být vzorem

Starosta Žďáru nad Sázavou Martin Mrkos přišel na radnici z komerční sféry, kde pracoval jako ekonom pro zahraniční společnost. Teď veškeré své úsilí věnuje rozvoji města.

Starostou Žďáru jste už dva roky. Jak se za tu dobu Žďár proměnil?

Moje vize je dostat Žďár mezi desítku nejatraktivnějších měst pro život v republice. Je to samozřejmě běh na delší trať, ale máme na to předpoklady. Během dvou let se nám, i v návaznosti na předchozí období, podařila realizovat řada projektů. Nové cyklostezky, výstavní Nádražní ulice, vlajková loď veřejného prostoru, oživuje se park Farská humna, v něm je nově krásně zrekonstruovaná budova bývalé Vodárny, ta dnes slouží skautům.

Rekonstruuje se sídliště Vodojem, staví se nová průmyslová zóna pro moderní technologické firmy, které už u nás ve městě jsou, a potřebujeme podpořit etablování dalších. Podařily se ekologické projekty, jako retenční nádrž nebo obnova polních cest a výsadba stromů. Souběžně s tím se připravují další projekty, jako výstavba řady místních komunikací pro rozmělnění intenzivní dopravy, revitalizace náměstí a atria, výstavba firemních a obecních bytů, další soubor projektů z oblasti ekologie včetně moderního energetického managementu budov.


Čistíme město od reliktů 90. let a socialismu, město musí být čisté a upravené. Samozřejmě je před námi řada výzev pro naplnění výše uvedené vize. Podporujeme komunitní život. Chci, aby Žďár byl centrem regionu a zároveň dobrým partnerem okolním obcím. Zde jsou starostové srdcaři, ale nemají úřední aparát jako naše město a na vše jsou sami. Pomůžeme-li jim, pak z toho budou těžit i obce v regionu a Žďársko bude více a více kvalitnějším místem pro život. Když to shrnu, je jedno, kde máte startovací čáru. Důležité je, kam až dohlédne vaše mysl.


Aktivně také bojujete proti vizuálnímu smogu.

Hodně kladu důraz na kvalitu veřejného prostoru jako místa, kde se lidé potkávají, tráví čas, baví se, sportují. Jsme v roce 2020, trochu zcestovalý člověk vidí, jak dokážou i menší města být příjemná, působit harmonicky, svěže, nabíjet energií. Součástí toho je i kultivovat vizuální podobu města. Velké množství venkovní reklamy ve veřejném prostoru degraduje jeho úroveň. Zastírá jedinečnost místa a pravou identitu staveb bez ohledu na to, z jaké pocházejí doby. Různé nevzhledné plachty a cedule, chaotické a nepřehledné značení obchodů v kombinaci s billboardy nepřispívá bezpečnosti, škodí podnikání a dělají z města panoptikum a cirkus. Takové místo nebude nikdy příjemné pro lidi a atraktivní pro dobré obchody a služby.


Pro mě osobně je kultivace reklamy a z toho plynoucí zlepšení veřejného prostoru velká výzva. A péče o životní prostředí je snad samozřejmost. Je to ve finále o zdraví nás všech a našich dětí. A také s ohledem na to, jak se mění klima, budou modro-zelená řešení nutností ne nějakým „módním výstřelkem“. Umět ochladit město v horku, zajistit dostatek vody nebo zajistit stín a biodiverzitu je elementární nutnost. Že letos prší neznamená, že oblasti životního prostředí nemají problém. Podívejte se na kolabující lesy nebo chybějící podzemní vodu v obecních studnách. Životní prostředí je priorita.


Co chystáte v souvislosti s vizuálním smogem?

Manuál dobré praxe reklamy a označování provozoven. Pozitivní motivaci - podporu podnikatelům, aby měli ambice změnit svoji grafickou prezentaci a vtisknout ji nadčasovost a styl hodný 21. století. A zakázat některé nesmyslné a nefungující formy venkovní reklamy, která degraduje veřejný prostor. Některé nosiče zcela zmizí, některé se omezí, některé se zkultivují do přijatelnější podoby, ať již měřítek, počtu nebo grafiky.


Současný stav je naprostá unifikace měst napříč celou republikou. Množství nápisů na reklamách odpovídá naivní touze zadavatele reklamy, a ne realitě toho, co může kolemjdoucí pojmout při průchodu městem. Reklama momentálně zabírá ve městech většinu výhledu chodců, prostor tedy dostává především komerce, a ne architektura a příroda jako esenciální součást a trvalá hodnota města. Outdoor reklama tvoří 5 % všech investic do reklamy v Česku a často zabírá až 90 % výhledu pro chodce i řidiče – prostor, který v současné době reklamě dáváme nedává smysl a neodpovídá požadavkům firem a reklamním trendům.


U Zelené hory jste začali chovat ovečky.

Ano, spojilo se příjemné s užitečným. Aby Zelená hora zůstala zelenou, bylo třeba najít způsob péče o svahy, které jsou poměrně složitě udržované technikou a lidskou silou. Trávo-bylinná společenstva, která na ZH byla nedílnou součástí jejího přirozeného krajinného byla postupně vytlačována náletovými dřevinami a invazivními rostlinami. To mělo za následek postupnou degradaci svahů včetně eroze. A naše skvělá krajinářka architekta Lucie Radilová přišla s tímto řešením, které maximálně podporuji. Je to relativně levné, funkční, ekologické a zároveň pro místní příjemné řešení – přece jen pohled na ovečky, než na hlučné sekačky je úplně jinde.


Díky spolupráci se skvělým farmářem panem Daďorukem z Počátek vznikl tento úspěšný projekt. Ale o tom to je. Přicházet s moderními způsoby řešení, možná méně konvenčními na české poměry, ale lidem bližší, příjemnější, originální. Jen tak totiž vybudujete skvělé město pro život. Jen se toho nebát. Nejde o to z města dělat pokusnou laboratoř, ale sledovat trendy a přenášet soudobá řešení a dobrou praxi odjinud k nám. Pro mě je důležitá inspirace i z měst ze zahraničí, skandinávské země, Velká Británie nebo sousední Rakousko a Německo jsou v mnohém mým vzorem. Jestli chceme být nejlepší, potřebujeme se těmi nejlepšími inspirovat.


Letos vás v krajských volbách najdeme na předních příčkách kandidátky Starostů pro Vysočinu. Proč právě za ně?

Jak jsem řekl, Starostové jsou srdcaři. Starostové jsou hnutí, komunita, lidi, pro které je poctivá práce pro místo, kde žijí, životním stylem.


Stejně jako kdysi Ivan Hlinka sestavil tým z relativně průměrných hráčů v Naganu, tým si sedl a dokázal olympiádu vyhrát. Když chcete něco dokázat, musíte pracovat ve skvělém týmu. A já nemám rád políčkaření, prosperita Žďáru bude vždy vyšší, když se bude dařit i obcím kolem a obcím v celém regionu Žďárska i kraje. Jsme na jedné lodi. A Starostové umí skvěle spolupracovat, umí si pomoci a táhnout za jeden provaz. Tahle synergie, když se přetaví v práci pro kraj, tak věřím, že se Vysočina jako celek hodně posune.


Co byste v kraji změnil, pokud byste se stal krajským zastupitelem?

Stav silniční sítě, obchvaty obcí, napojení na páteřní komunikace. Určitě bych usiloval o fungující integrovaný dopravní systém. To je krevní oběh regionu. Pokud bude dobrý, bude prosperovat celý region a kraj. V tom vidím velkou příležitost pro zlepšení, současně nastavená VDV má velké rezervy. Je-li inspirací sousední jihomoravský IDS JMK, proč nemít něco obdobného na Vysočině.


A rozhodně k tomu patří agenda životního prostředí. Znovu zalesnit Vysočinu, napumpovat velké finance do budování infrastruktury pro retenci vody v krajině.


© Starostové pro Vysočinu

zadavatel a zpracovatel: STAN