Zdeněk Navrátil: Nejen cyklostezky mohou podpořit cestovní ruch na Vysočině

Před několika lety jsem jako starosta Žďáru řešil spolupráci obcí na Žďársku na společném projektu v cestovním ruchu, Vznikla tak Koruna Vysočiny, agentura cestovního ruchu, na které se dnes vedle Žďáru nad Sázavou podílejí i Nové Město na Moravě, Bystřice nad Pernštejnem a Nedvědice. Tehdy jsme se snažili navštívit již fungující regiony a hledat inspiraci.

Jednou z nich byly tehdy i vinařské stezky na Jižní Moravě. Tady to mají jednoduché, prostě lidi lákají na víno s tím, že si mezi sklípky můžou zajezdit na kole, říkali jsme si tehdy. Otázka ale zněla, čím přilákat návštěvníky k nám na Vysočinu. Musím přiznat, že jsme tak jednoznačnou odpověď, jako je víno na jižní Moravě, nenašli. Uvědomili jsme si

však díky tomu, že Vysočina má spoustu zajímavých rozměrů, které lze spojovat, a které stojí za to obdivovat (nejen) ze sedla bicyklu.


Vysočina má jedinečně namixovanou kombinaci nádherné a čisté přírody, neuvěřitelné

historické skvosty v čele s třemi památkami UNESCO a zároveň nabízí dostatek kulturních, sportovních a dalších volnočasových aktivit pro trávení aktivní dovolené. Lidé se zde umějí bavit, žijí tradicemi. Hustá síť měst, městeček a vesnic je protkána stovkami cest a silniček a to všechno vytváří atmosféru místa, kam se chcete vracet. V době, kdy jsou na trhu dostupná elektrokola, navíc padá argument těch línějších, že Vysočina, to je pořád „do kopce – z kopce“. Propojení regionu sítí cyklostezek a propojení regionu s dalšími atraktivními místy v okolních krajích je tak pro rozvoj cestovního ruchu naprosto klíčové.


Z pohledu rozvoje cestovního ruchu je tedy zásadní, aby kraj pokračoval v podpoře přípravy, budování a obnovy cyklostezek, které by postupně propojovaly památky, sportovní a volnočasové areály. A když už nemáme to víno, tak alespoň s kvalitním regionálními produkty. Ať už jsou to třeba med, dobré jídlo, místní pálenky, ryby, cukrovinky či pivo z domácích minipivovarů, které (k mé radosti) rostou na Vysočině jako houby po dešti. Vidíte, na houby bych málem zapomněl! Chválím, že na krajském úřadě vznikla pozice cyklokoordinátora. Nyní je však nutné, aby kraj jasně definoval prioritní páteřní cyklostezky a k nim směřoval výraznější podporu, třeba formou podpory výkupu pozemků, nebo příspěvků na údržbu. Stejně jako my ve Žďárských vrších sníme o tom, že se jednou cyklista dostane bezpečně a bez aut z Přibyslavi přes Žďár až do Bystřice a dále na Pernštejn, stejně jasno by v tom měl mít i náš kraj. A tento systém rozvíjet i s návazností na veřejnou dopravu.


Výhodou Vysočiny je poměrně hustá síť regionálních železničních tratí. A vlaky lze báječně kombinovat s výletem na kole. Turisté pak mohou být vlastně i záchranou některých tratí, které se potýkají s poklesem zájmu o běžnou přepravu. My na Žďársku jsme domluvení, že starou „Tišnovku“ jen tak nedáme. Další věcí je pak systémová podpora destinačních společností, jako je právě zmiňovaná Koruna Vysočiny.


Vidíte, že téma cestovního ruchu je mnohem širší, než by se mohlo zdát, Jen ho třeba vidět v souvislostech. Když se pak vrátím na začátek, kdy starostové ze Žďárska dumají o tom, co je ta devíza, na kterou na Vysočinu lákat návštěvníky, tak je odpověď jasná. Naše síla je v pestrosti. Nabízíme totiž vyžití pro dědka i vnučku, pro skejťáka i milovnici opery, pro rybáře i horolezkyni. Teď už to jen všechno řádně propojit, zabalit a dobře propagovat.


© Starostové pro Vysočinu

zadavatel a zpracovatel: STAN